Index

Cool Timeline

1912
1912-01-01

Hamlet

Hamlet

7700

Hamlet- torzo (1912-13) bronz výška: 66 cm značeno vzadu na plintě: HAMLET, G Otto Gutfreund (1889- 1927) je považován za průkopníka českého kubistického sochařství světového významu. Otto Gutfreundovi bylo teprve dvacet let, když viděl v roce1909 výstavu E. A. Bourdela v Praze. Přesto se mu podařilo ještě téhož roku nastoupit do Bourdellovy soukromé sochařské školy v Paříži. Z deníkových záznamů vyplývá, že Bourdelle názorně zasvětil mladého adepta do své koncepce sochy – architektury a zároveň na něho silně zapůsobil svou výrazovou živostí. Po svém návratu z Paříže do Prahy se Gutfreund připojuje ke Skupině výtvarných umělců a vytváří avantgardní sochu Úzkost (1911), která je již modelována jako organický krystal a považována za první kubistickou sochu. Výsledná torzální podoba Hamleta (1912 – 1913) spadá do tvůrčího kubistického období autora, kdy sochař tvoří z představy a může tak vyjít i z hotových představovaných motivů literárních a divadelních. Proto mají zprvu Gutfreundovy sochy názvy jako Hamlet (1911), Adam a Eva (1911) nebo Don Quijote (1912). Důležitější než tyto narativní momenty je však samotná podstata plastické představy a tu Gutfreund určil nikoliv jako materiální objem, ale jako pohybující se plochu sochařského plánu. Torzální podobě Hamleta předcházela socha Hamleta (1911) s oběma rukama,  levou zdviženou k hlavě a s pravou rukou položenou na princově brašně. Nakonec se však Gutfreund, podobně jako u plastiky Dona Quijota, z které zachoval pouze hlavu, rozhodl pro torzální podobu sochy. Změny sochařského pojetí obou plastik dokládají umělcův odklon od popisné interpretace motivů (teatrální gesta a postoje figur) ve prospěch kubisticky kloněné stavby tvaru. Symbolický výklad života „Být či nebýt“ je nahrazen analytickým plastickým znakem. Naturalistickou dramatičnost plastiky, zde nahrazuje tvarový princip abstraktního typu, alternujícího zásadně s organickým pojetím rostlé formy. U výsledné podoby plastiky Gotfreund odebral obě ruce, zachoval rozkročení svalnatých nohou, a aby zdůraznil ve spirále probíhající pohyb postavy, zatížil boky štíhlého těla, protáhl krk a zjednodušil výraz tváře. Výsledné torzo Hamleta bylo následně prezentováno v roce 1914 na 4. výstavě Skupiny výtvarných umělců v Praze pod č. 40. Otto Gutfreund neodlil za svého života z finančních důvodu žádnou plastiku do bronzu. Všechny bronzové odlitky pocházejí až z pozdější doby. Literatura: Petr Wittlich, Sochařství před první světovou válkou, in: Dějiny českého výtvarného umění 1890-1938, IV/1,Academia 1998, str. 324-325. Jiří Šetlík/Václav Erben (eds.), Otto Gutfreund, Katalog Národní galerie v Praze, Sbírka moderního umění, 1996, str. 199-200. Jiří Šetlík, Otto Gutfreund - Cesta ke kubismu, Národní galerie v Praze 2012, str. 82.

91
CZ
1790852000001148011
1912-1913-Hamlet-Otto Gutfreund
K prodeji
www.posam.cz/artwork/otto-gutfreund/hamlet/otto-gutfreund_hamlet-9.jpg
false
1921
1921-01-01

Muž u selfaktoru

Muž u selfaktoru

0

Kolorovaná sádra, 1921. Publikováno v monografii a soupisu díla Josef Císařovský, Otto Gutfreund, 1962, SNKLU Praha V katalogu Otto Gutfreund, Národní galerie v Praze, 1996 V publikaci Jiří Šetlík, Otto Gutfreund, Cesta ke kubismu, Národní galerie v Praze, Gallery, 2012 Nejvyšší dosažená cena v domácím aukčním prodeji za kolorovaný sádrový odlitek – 985 tis. czk, Galerie Art Praha, 2003 Nejvyšší dosažená cena v zahraničním aukčním prodeji za novodobý bronzový odlitek – 1,38 mil. czk, Sotheby´s, Londýn, 2011 Otto Gutfreund byl žákem E. A. Bourdella, u kterého studoval v letech 1909 -1910 na pařížské Grande Chaumière. Mistrovo uznání jeho talentu pro něj bylo velkou ctí a motivovalo ho. V pařížské metropoli načerpal spoustu inspirace, která se pak projevila v jeho díle. Pracující dělník byl pro něj tím správným hrdinou. Od artistní vypjaté formy se obrátil k jednoduchému a srozumitelnému primitivismu. Působivosti dosahuje v případě Muže u selfaktoru maximálním zjednodušením a loutkovým poměrem fyzických dimenzí – stroj i tělo mají spíše proporce velké hračky. Tím vyvolával sochař silné emoce a přiblížil své artefakty širokému publiku. Selfaktor je samopřed neboli dopřádací stroj – dělník v Gutfreundově objektu se chystá s olejničkou na údržbu stroje, u něhož jsou zdůrazněny prvky, které jsou ve skutečnosti zanedbatelné (šrouby, kolečka). Z toho je patrné, že Gutfreund musel znát dobře konkrétní pracovní provozy a podmínky dělníků. Teprve po roce 2000 se na uměleckém trhu objevilo několik kolorovaných sádrových objektů, které trhaly aukční rekordy. U investorů nevzbuzovaly příliš důvěru, ale po odborném posouzení a publikování děl Jiřím Šetlíkem pochybnosti zmizely.

0
CZ
1790852000001247081
1921-Muž u selfaktoru-Otto Gutfreund
K prodeji
www.posam.cz/artwork/otto-gutfreund/muz-u-selfaktoru/otto-gutfreund_muz-u-selfaktoru_03.jpg
false
2018
2018-10-02

Kubistický portrét

Kubistický portrét

5000

Rozměry kresby 53,5x39,5cm, rozměry 82,5x67 cm (s rámem) Otto Gutfreund byl žákem E. A. Bourdella, u kterého studoval v letech 1909 -1910 na pařížské Grande Chaumière. Mistrovo uznání jeho talentu pro něj bylo velkou ctí a motivovalo ho. V pařížské metropoli načerpal spoustu inspirace, která se pak projevila v jeho díle.

106.3
CZ
1790852000001338209
null-Kubistický portrét-Otto Gutfreund
K prodeji
www.posam.cz/artwork/otto-gutfreund/kubisticky-portret/otto-gutfreund_kubisticky-portret_BP.jpg
false
2018-10-02

Sedící žena

Sedící žena

1800

Socha, bronz, rozměry 16x12 cm Kubismus (cubus latinsky krychle) byl vytvořen Pablem Picassem a Georgesem Braquem v letech 1906 až 1912. Princip kubismu spočívá v jeho prostorové koncepci díla, předmět nezobrazuje jen z jednoho úhlu, ale z mnoha úhlů současně. Zobrazovaný předmět je rozkládán na nejjednodušší geometrické tvary které jsou pak na základě autorovy fantazie skládány do obrazu. Zobrazené předměty působí dojmem, že jsou deformované a objevují se zároveň z několika pohledů. Sochař Otto Gutfreund (1889-1927) patří k nejvýznamnějším evropským umělcům první třetiny 20. století. Jeho tvorba se dělí na dvě etapy, jež se liší formálními principy i společenským ohlasem. První spadá do desátých let 20. století, kdy řešil na základě principů kubismu nové prostorové utváření sochy. Druhá, civilistní etapa se řadí k moderním realismům dvacátých let a oproti individualistické moderně předválečného období se rozrůstá o veřejné zakázky. Otto Gutfreund byl žákem E. A. Bourdella, u kterého studoval v letech 1909 -1910 na pařížské Grande Chaumière. Mistrovo uznání jeho talentu pro něj bylo velkou ctí. V pařížské metropoli načerpal spoustu inspirace, která se pak projevila v jeho díle.

0
CZ
1790852000001298007
1927-Sedící žena-Otto Gutfreund
K prodeji
www.posam.cz/artwork/otto-gutfreund/sedici-zena/otto-gutfreund_sedici-zena_2.jpg
false
2018-10-02

Hlava

Hlava

3000

Bronz, výška 15 cm Nejvyšší dosažená cena v domácím aukčním prodeji za kolorovaný sádrový odlitek – 985 tis. czk, Galerie Art Praha, 2003 Nejvyšší dosažená cena v zahraničním aukčním prodeji za novodobý bronzový odlitek – 1,38 mil. czk, Sotheby´s, Londýn, 2011 Kubismus (cubus latinsky krychle) byl vytvořen Pablem Picassem a Georgesem Braquem v letech 1906 až 1912. Princip kubismu spočívá v jeho prostorové koncepci díla, předmět nezobrazuje jen z jednoho úhlu, ale z mnoha úhlů současně. Zobrazovaný předmět je rozkládán na nejjednodušší geometrické tvary které jsou pak na základě autorovy fantazie skládány do obrazu. Zobrazené předměty působí dojmem, že jsou deformované a objevují se zároveň z několika pohledů. Sochař Otto Gutfreund (1889-1927) patří k nejvýznamnějším evropským umělcům první třetiny 20. století. Jeho tvorba se dělí na dvě etapy, jež se liší formálními principy i společenským ohlasem. První spadá do desátých let 20. století, kdy řešil na základě principů kubismu nové prostorové utváření sochy. Druhá, civilistní etapa se řadí k moderním realismům dvacátých let a oproti individualistické moderně předválečného období se rozrůstá o veřejné zakázky. Otto Gutfreund byl žákem E. A. Bourdella, u kterého studoval v letech 1909 -1910 na pařížské Grande Chaumière. Mistrovo uznání jeho talentu pro něj bylo velkou ctí. V pařížské metropoli načerpal spoustu inspirace, která se pak projevila v jeho díle. Gutfreundovo pojetí Hlavy souviselo s jeho vlastními osudovými zážitky a absurdními pocity vyřazenosti, tísně a marnosti v období války. Výtvarným jazykem zachytil neuchopitelnost reality v její celistvosti formou soustavy plochých plátů, které se vzájemně překrývají, a znázorňují skutečnost po částech. Hlava je symbolem duchovních a tvůrčích sil, člověk je utvářen a transformován širokým spektrem nových myšlenek, názorů a výzkumů v oblasti vědy a techniky. Stav mysli se nedá zachytit v jednotnosti, skutečnost je neustále se proměňující prostor a čas.

0
CZ
1790852000001247111
1919-Hlava-Otto Gutfreund
K prodeji
www.posam.cz/artwork/otto-gutfreund/hlava/otto-gutfreund_hlava_3.jpg
false
2018-10-02

Pes

Pes

800

Sochař Otto Gutfreund (1889-1927) patří k nejvýznamnějším evropským umělcům první třetiny 20. století. Jeho tvorba se dělí na dvě etapy, jež se liší formálními principy i společenským ohlasem. První spadá do desátých let 20. století, kdy řešil na základě principů kubismu nové prostorové utváření sochy. Druhá, civilistní etapa se řadí k moderním realismům dvacátých let a oproti individualistické moderně předválečného období se rozrůstá o veřejné zakázky. Otto Gutfreund byl žákem E. A. Bourdella, u kterého studoval v letech 1909 -1910 na pařížské Grande Chaumière. Mistrovo uznání jeho talentu pro něj bylo velkou ctí. V pařížské metropoli načerpal spoustu inspirace, která se pak projevila v jeho díle.

0
CZ
1790852000000169037
1927-Pes-Otto Gutfreund
K prodeji
www.posam.cz/artwork/otto-gutfreund/pes/otto-gutfreund_pes_DET_2.jpg
false